Bystrianska jaskyňa

Bystrianská jeskyně je největší jeskyní na jižní straně Nízkých Tater. Najdete ji v Bystrianském krasu, v jižní části Národního parku Nízké Tatry, přímo na okraji obce Bystrá ve výšce 565 metrů nad mořem. Z celkové dosud prozkoumané délky okolo tří kilometrů je pro veřejnost zpřístupněno 580 metrů klikatých chodeb Staré a Nové jeskyně.

Vstupní části jeskyně znali lidé odnepaměti – jejich přírodní vchod se nachází ve vrchu Biele bralo nad potokem Bystrianka. Samotná jeskyně byla objevena 29. června 1923 a nové prostory se přes propast Peklo podařilo objevit bratrům Holmanovým spolu s Jozefem Kovalčíkem v roce 1926. Propojení starých a nových částí objevitelé našli až v lednu 1956, a pro návštěvníky je jeskyně otevřená od roku 1968.

Podzemí vzniklo v tmavošedých vápencích a dolomitech středního triasu. Chodby se vytvořily rozšiřováním puklin podzemní vodou říčky Bystrianky, a to ve třech výškových úrovních – nejnižší z nich dodnes protéká podzemní potůček, který se o několik kilometrů dál objevuje v obci Valaská jako vyvěračka. Zvláštností Bystrianské jeskyně je její puklinový charakter s výzdobou soustředěnou zejména po jedné straně chodeb.

Bystrá leží v horehronské části Nízkých Tater, na dohled od střediska Tále a Chopku, takže prohlídku jeskyně snadno spojíte s turistikou i lyžováním. Pokud si v okolí najdete ubytování, chladné podzemí je ideální zastávkou během horkých letních dní i za nepříznivého počasí – a k chodníkům a vrcholům Nízkých Tater to odtud máte co by kamenem dohodil.